|
| |
|
|
Rozpoznávání predátora netrénovanými ptáky: obrana hnízda
URBANOVÁ, Nela
I přesto, že kategorizace objektů je důležitá schopnost pro přežití volně žijících zvířat, principy, podle kterých se tak děje, byly jen minimálně studovány u divokých zvířat. V návaznosti na naší předešlou studii divokých sýkor na krmítku (Nováková et al. Behav Process 143:7-12, 2017) jsme znovu testovali dvě základní teorie kategorizace: the particulate feature theory a recognition by components tentokrát v kontextu obrany hnízda. Testovali jsme, zda dospělci ťuhýka obecného (Lanius collurio) rozpoznají predátora v atrapách poštolky obecné (Falco tinnunculus), která je potenciálním predátorem mláďat, v případě, že tělesné části atrapy jsou zamíchány. Atrapa poštolky byla prezentována s hlavou nahoře, uprostřed a na spodku těla. Prokázali jsme, že ťuhýci nekategorizovali atrapy poštolky se špatně umístěnou hlavou jako hrozbu a útočili na ně srovnatelně jako na neškodnou kontrolu. Tyto výsledky podporují recognition by components, která předpokládá, že správná poloha jednotlivých znaků je klíčová pro správné rozpoznávání objektů. Když byly části těla atrapy zpřeházené, většina dospělců nebyla schopna identifikovat v nich poštolku navzdory přítomnosti všech lokálních znaků (oko, zobák, zbarvení, pařáty). Nicméně, ťuhýci nevnímali tyto atrapy ani jako úplně neškodné, protože během jejich prezentace u hnízda krmili ptáčata signifikantně méně než během přítomnosti neškodné kontroly.
|
|
|
Význam obličeje a velikosti těla v rozpoznávání predátorů netrénovanými ptáky
Fišer, Ondřej ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Petrusková, Tereza (oponent)
Obličej hraje mimořádně významnou roli v lidské komunikaci. Umožňuje individuální rozpoznání člověka a přináší o něm i další informace, například sociální nebo emoční. Lidská psychologie ukázala, že rozpoznání obličejů využívá specifický kognitivní proces nazvaný holistické vnímání. V posledních desetiletích se ukazuje, že hraje významnou roli i v komunikaci zvířat. Role obličeje u ptáků však byla dosud studována jen okrajově. V první části své diplomové práce jsem testoval, zda změna uniformní konfigurace ptačího obličeje ovlivní schopnost ťuhýka obecného (Lanius collurio) rozpoznat potenciálního ptačího predátora. Vzhledem k nepříznivým podmínkám v obou hnízdních sezónách, kdy probíhaly experimenty, nelze z výsledků vyvozovat jednoznačnější závěry. Ty pouze naznačují, že ťuhýk změny konfigurace vnímá. Podstatnou vlastností všech predátorů je jejich velikost, která ovlivňuje mimo jiné i schopnost kořisti se jim bránit. Několik studií již nepřekvapivě zjistilo, že ptáci různě velké druhy predátorů rozlišují. V druhé části své diplomové práce jsem vyhodnotil experimenty, v nichž byly ťuhýkovi obecnému předloženy atrapy dvou druhů predátorů s modifikovanou velikostí (zmenšené vrány a zvětšené sojky). Ťuhýk na zvětšené sojky reagoval s nižší agresivitou, zatímco na zmenšené vrány agresivita vzrostla...
|
|
|
Antipredační chování pěnice vlašské (\kur{Sylvia nisoria})
BURŠÍKOVÁ, Markéta
Můj výzkum byl zaměřen na popsání antipredačního chování pěnice vlašské vůči pěti prezentovaným ptačím atrapám lišících se mírou nebezpečí pro pěnici vlašskou. Jednalo se o krahujce obecného (Accipiter nisus), sojku obecnou (Garrulus glandarius), straku obecnou (Pica pica), ťuhýka obecného (Lanius collurio) a holuba domácího (Columba livia f. domestica). Pokusy byly koncipovány jako dráždící experimenty u hnízd s mláďaty pěnice vlašské. Výzkum se dále zaměřil i na vztah pěnice vlašské a ťuhýka obecného, který často hnízdí v její blízkosti.
|
|
|
Antipredační chování ťuhýka obecného (\kur{Lanius collurio}) proti krkavcovitým
NĚMEC, Michal
V předchozích pokusech s atrapami predátorů jsme zaznamenali zajímavý rozdíl v obraně hnízda ťuhýkem obecným proti dvěma podobným predátorům hnízd (sojce a strace). Sojka byla napadána velmi intenzivně, zatímco straka zcela výjimečně. Navíc se zdálo, že v přítomnosti straky se ťuhýci drží v krytu. V této práci popisuji antipredační chování ťuhýka obecného vůči našim ostatním krkavcovitým. Vycpané atrapy sojky, ořešníka, havrana, vrány a krkavce byly v náhodném pořadí umisťovány k hnízdům ťuhýků. Ukázalo se, že sojka a ořešník (překvapivě) byli atakováni velmi silně, zatímco havran, vrána a krkavec výjimečně. Reakce ťuhýků byla ovlivněna hlavně druhem predátora, věkem mláďat a kvalitou ukrytí hnízda. Více - www.mn.ic.cz
|
host ::
RSS.